Hrobky svatých

Nad hroby mučedníků bylo zvykem stavět oltáře už od starověku. Nezbytnou součástí rituálu vedoucího ke svatořečení, bylo vyzdvihnout jejich ostatky na oltář a předložit je věřícím k uctívání. Zázraky, které se pod vlivem uctívání relikvií staly, byly zapsány do kanonizačního spisu a podány papežské konzistoři k procesu svatořečení. Toto uctívání vedlo ve vrcholném středověku k masovému kultu světců.
Mezi pozdější druhy úcty patří například líbání ostatků, nebo jejich vystavování k veřejné úctě ve stabilních prosklených relikviářích, zvaných ostensoria. Při uctívání ostatků ve středověku platilo pravidlo, že každá sebemenší částečka má zázračnou moc a sílu jako celé tělo světce, což vedlo k obchodu s relikviemi. Za ostatky se platily horentní sumy. Relikvie byly střeženy a byly ukládány v drahocenných relikviářích, aby mohly být uctívány a používány při náboženských obřadech. Množily se pochopitelně i falzifikáty ostatků, takže existují například tři lebky svatého Vojtěcha v pražské katedrále, v katedrále v polském Hnězdně a v kostele sv. Vojtěcha v Cáchách Burtcheidu. Dále je v oltářních křížích v celé Evropě tolik částí svatého kříže, že by patrně daly dohromady celý les. Sběratelská touha zplodila i mnohé kuriózní ostatky, jako předkožku Páně, mléko Panny Marie, příčku z Jákobova žebříku nebo například pírko archanděla Michaela.
Pojem relikvie neboli ostatky označuje jednak tělesné pozůstatky světců (tzv. primární relikvie), ale také předměty s životem svatých spojené (tzv.sekundární/druhotné relikvie), to jsou například zbytky jejich oděvu, obuvi a jiných osobních předmětů, jako je miska, pohár či berla.
Kult ostatků existuje v katolické a pravoslavné církvi, protestantské církve kult ostatků odmítají. Existuje také v buddhismu, islámu a dalších náboženstvích.
Za nejvýznamnější objekty úcty v českých zemích jsou považována těla českých národních patronů. Celá těla nebo jejich části jsou uchovávány v katedrálách v Praze, Brně, Olomouci a Ostravě. V novogotickém hlavním oltáři katedrály sv. Víta na Pražském hradě jsou nejstarší hroby s relikviemi svatých Vojtěcha, Víta a Václava, dále částečky z těla svatého Zikmunda, Ludmily (která má hrob v bazilice sv. Jiří na Pražském hradě, Prokopa (jehož tělo je uloženo v bočním oltáři v kostele Všech svatých na Pražském hradě), a malé částečky údajných ostatků Cyrila a Metoděje.